Mezinárodní den dobročinných darů ze závěti, který jsme si nedávno připomněli, upozorňuje na význam závěti a možnost věnovat část svého majetku charitativním nebo veřejně prospěšným organizacím. Tato forma darování se v posledních letech stává stále populárnější i v České republice. Povídali jsme si o tom s JUDr. Alenou Procházkovou, notářkou, která má s touto formou darování a uzavíráním závětí s klienty letité zkušenosti.

Paní doktorko, v čem vidíte výhodu sepsání závěti oproti klasickému procesu dědického řízení tak, jak je dáno ze zákona?

Závěť nejlépe a nejvýstižněji zobrazuje vůli pořizovatele.

Závěť může každý sepsat a uschovat i doma, proč je ale vhodnější ji sepsat u notáře?

Závěť sepsaná u notáře má povahu veřejné listiny, současně má notář tradičně největší zkušenosti a znalosti v oblasti dědického práva ze všech právnických odvětví. Originál závěti je uložen u notáře na dlouhých 100 let a k tomu je evidován v Centrální evidenci závětí, kterou vede Notářská komora ČR. Máte tedy jistotu, že se v případě úmrtí pořizovatele závěť díky povinné lustraci v Centrální evidenci vždy v dědickém řízení objeví. Pokud ji sepíše pořizovatel sám a nikdo o ní neví, může se ztratit. Navíc se často v takových listinách objevují právní vady a závěť se stává neplatnou.

Na koho můžu v závěti myslet?

V závěti můžete myslet na kohokoli, a to i fyzické osoby, nadace, spolky, právnické osoby… Nikoli jen na potomky.

Když by někdo chtěl část svého majetku odkázat nějaké neziskové organizaci, co pro to má udělat?

Pořizovatel se dostaví k notáři, jemu sdělí svou vůli, která je následně sepsána formou notářského zápisu. V tomto případě pořizovatel často v závěti činí tzv. odkaz, což znamená, že část majetku odkáže neziskové organizaci a část majetku ustanoví dědici. Tím se nezisková organizace nestává dědicem, jen odkazovníkem, tedy věřitelem, a odkázaný majetek jí může být vydán již v průběhu dědického řízení.

Co vše lze vlastně odkázat?

Nejčastěji se odkazují finanční prostředky, jinak můžete odkázat cokoli, co vlastníte.

Dalo by se říci, jaký je nejčastější důvod, proč lidé závěť sepisují?

Je to „pořádek a klid“, tedy mít vyřešené uspořádání svého majetku. Je to odpovědnost. Nezřídka hrají roli i špatné zkušenosti z rodin, kde právě závěť sepsána nebyla.

V jakém věku se na Vás nejčastěji lidé obrací se sepsáním závěti? Změnilo se to nějak v čase?

Je to věk, jak se říká, v poločase, tedy v produktivním věku. Není již vůbec překvapivé, že závěť sepisují i velmi mladí lidé, sotva nabyli zletilosti. Máme i případ zcela výjimečný, kdy závěť formou notářského zápisu sepsala 15letá dívka. Věkový posun je zřetelný v posledních deseti letech.

Dokázala byste, prosím, odhadnout, kolik lidí obecně myslí v závěti i na nějakou neziskovou organizaci?

Ve své praxi se s tím setkávám čím dál častěji. I když přesný odhad nemám, řekla bych, že asi v 10 % námi uzavřených závětí někdo myslel na charitativní nebo dobročinnou organizaci.

Jaký je aktuálně notářský poplatek pro sepsání závěti, je dán pevně?

Notáři účtují svou odměnu podle tarifu, který je stanoven Vyhláškou Ministerstva spravedlnosti. Běžná závěť je účtována částkou 3 tisíce Kč včetně DPH. Částka může být zvýšena, pokud je závěť složitější – například se vyhotovují výpisy z katastru nemovitostí, je sepisována na místě samém nebo mimo úřední hodiny.

Děkujeme za rozhovor!

Další informace o darování ze závěti najdete zde.