Wilmsův tumor, zhoubný nádor ledviny, postihuje nejčastěji malé děti. V lednu 2023 si tuto diagnózu vyslechla i rodina dnes pětileté Elišky ze Lhoty na Vsetínsku. Nyní má Eliška za sebou 9 měsíců náročné intenzivní onkologické léčby. Podle výsledků posledních kontrol je v pořádku, a tak si rodina může konečně s úlevou oddechnout.

Shodou okolností byl zrovna pátek třináctého. Ze školky rodičům volali, aby si pro Elišku přijeli, protože to vypadalo, že má střevní chřipku. „Sobota pak byla klidnější, nicméně v neděli podvečer jsme si v nočníku všimli krve,“ vzpomíná paní Lucie na chvíli, kdy s manželem vůbec neváhali a okamžitě jeli na pohotovost. „Pak už to bylo jako ve zlém snu. Lékaři poslali Elišku na ultrazvuk a ihned po vyšetření nám oznámili, že má nádor na ledvině. Ve vteřině se nám zhroutil svět. A to jsme si ještě vůbec nedokázali představit, co tato slova znamenají ve skutečnosti.“

Náročná léčba, izolace i finanční nejistota

Jen pár dnů před oslavou třetích narozenin tak Eliška nastoupila do nemocnice, kde začala neprodleně podstupovat intenzivní léčbu. „Bylo to neskutečně náročné období. Nejen tím, že zjistíte, jak vážně nemocné máte dítě a jak náročnou léčbou si bude muset projít. Máte o něj obrovský strach. A v tom emočním vypětí musíte ještě řešit svou pracovní situaci… Eliška tehdy onemocněla pouhých 14 dní poté, co jsem se po rodičovské vrátila do práce. V tu chvíli najednou přicházíte o jeden příjem v rodině, což je rychle znát. A aby toho nebylo málo, ještě se ocitnete izolovaní v nemocnici. Eliška podstupovala léčbu v Brně, tedy více než 100 kilometrů od domova,“ popisuje paní Lucie s tím, že v té době byla nesmírně vděčná za obrovskou podporu, kterou měla ve svém manželovi, jenž se za nimi snažil jezdit v každé volné chvíli.

Eliška musela podstoupit celkem 32 chemoterapií. „Bohužel během nich trpěla vysokými teplotami, nevolnostmi a hrozně ji bolelo bříško. Bylo to opravdu náročné období, na které nevzpomínám moc ráda, protože léčba trvala velmi dlouho, od ledna až do září,“ dodává paní Lucie, dnes již s úlevou. Eliška je v pořádku, a tak se pomalu vrací do běžného života. Největší radost má z toho, že už může opět navštěvovat školku, na kterou se nesmírně těšila.

Trocha radosti i díky Dobrým andělům

Protože vážná nemoc znamená zvýšené náklady, ale zároveň i snížený příjem v rodině, po dobu léčby a rekonvalescence rodině Elišky pomáhali a pomáhají Dobří andělé. „Za jejich pravidelnou měsíční pomoc jsme nesmírně vděční. V době akutní léčby jsme ji využívali především na úhradu nákladů na dojíždění do nemocnice a k lékařům, nákup desinfekcí, hygienických potřeb či vitaminových doplňků. A z toho, co nám zbylo, jsme Elišce pořizovali různé drobnosti jako omalovánky, sešitky a věci na kreslení, aby měla trochu radosti. Bez každého jednoho Dobrého anděla bychom toho dceři nemohli tolik zajistit,“ dodává závěrem její tatínek, pan Ondřej.