Pět let čekali manželé Pavla a Petr z Plzně na své vytoužené miminko. Jeho příchod na svět však provázely vážné komplikace a ani nyní není situace jednodušší. Pavlík se potýká s atypickým autismem, mentálním postižením a poruchou pozornosti. Kombinace těchto diagnóz spolu s minimem odpočinku, který syn rodičům dopřává, klade na rodinu obrovskou zátěž.

„Pavlíkovi se na svět moc nechtělo. Lékaři mi museli porod vyvolat kvůli zhoršeným krevním testům a vysokému tlaku,“ vzpomíná paní Pavla. „Během porodu syn uvízl v porodních cestách a na císařský řez už bylo pozdě. Lékaři i sestry dělali, co mohli, ale Pája se začal dusit. Nakonec se ho podařilo přivést na svět, ale nedýchal a musel být resuscitován. Poté byl ihned převezen na jednotku intenzivní péče,“ popisuje dále.

To však nebyl konec těžkostí. Lékaři Pavlíkovi během následujících let diagnostikovali atypický autismus, středně těžké mentální postižení a poruchu pozornosti. Dosud však nezjistili, co jeho problémy způsobuje. „Co lékař, to jiný názor. To je na tom asi to nejvíce vyčerpávající - jakmile se s jedním smíříte, přijde další odborník s novou teorií,“ přiznává paní Pavla, která sama pracuje jako zdravotní sestra. 

Pavlík zanedlouho oslaví 4. narozeniny. Stále však nemluví, je na plenkách, neprojevuje emoce, nebo je projevuje nepřiměřeně k dané situaci a má velké potíže se spánkem. „Často spí jen hodinu nebo dvě a zbytek noci pláče, vyžaduje houpání, točení… Prostě něco, co ho dokáže uklidnit,“ popisuje pan Petr, který kvůli synově stavu opustil své zaměstnání. „Snažili jsme se oba pracovat, ale nešlo to zvládat. Pracovat, pečovat o syna, objíždět všechny lékaře, terapie, starat se o domácnost. Brzy jsme si sáhli na dno. Proto jsem se rozhodl, že zůstanu doma a budu o syna pečovat na plný úvazek,“ dodává. „Myslím, že nás tohle manželovo rozhodnutí zachránilo. Nesmírně si tohoto vážím, stejně jako lásky a trpělivosti, s nimiž se o Páju stará. Mám obrovské štěstí, protože tohle by jen tak nějaký chlap nedal,“ upřímně oceňuje paní Pavla, kterou intenzivní a náročná péče o Pavlíka dovedla až na hranici sil a k psychoterapeutovi.

Oba rodiče věnují maximum času i energie návštěvám různých terapií a rehabilitací, aby se Pavlík mohl co nejvíce rozvíjet. Paní Pavla se navíc aktivně vzdělává v odborných kurzech zaměřených na rozvoj smyslového vnímání či bazální stimulace, aby mohla co nejlépe podporovat svého syna i doma. Postupně se také snaží zařídit Pavlíkovi terapeutickou místnost. Všechny tyto aktivity jsou však finančně nákladné, a proto rodině pomáhají Dobří andělé. „Díky jejich příspěvkům můžeme financovat Pájův rozvoj. Část prostředků šetříme i na splátky automobilu, bez kterého se kvůli Pavlíkovým potřebám brzy neobejdeme. Jsme za tuto pomoc nesmírně vděční. Vidíme, že Pavlík díky ní dělá pokroky, i když víme, že naše cesta bude ještě velmi dlouhá,“ říká odhodlaný tatínek.