Manželé Magda a Miroslav vychovávají v malé obci uprostřed Českomoravské vrchoviny dvě dcerky - Miu a Lilly. Prvorozená Miuška neměla lehký příchod na svět. Ještě u maminky v bříšku prodělala nitrolebeční krvácení, což vedlo ke vzniku řady zdravotních obtíží. V rozvoji jí nyní velmi pomáhají různé rehabilitace a terapie, které rodina částečně hradí i díky příspěvkům Dobrých andělů. Příběh své rodiny vypráví paní Magda…

Když jsem před šesti lety otěhotněla, bylo vše pohádkové – s manželem, oba zdraví, v dobré práci, v čerstvě zkolaudovaném domku na Vysočině. Bylo mi dobře, chodila jsem do práce, na všechny kontroly, chystala si doma výbavičku. Na jaře 2019 se to ale celé zašmodrchalo…

V únoru manželovi vyletěla ploténka a následovala operace zad. O čtrnáct dní později jsem porodila. K porodu mě vezl můj táta, protože manžel ještě po operaci nemohl řídit. Vypadalo to na planý poplach, porod nepostupoval, vše ale nabralo rychlý spád. Mia se nakonec narodila akutním císařským řezem a byla převezena na JIP. Vypadalo to jen na drobné komplikace způsobené zkaženou plodovou vodou, dceři se ale příliš nedařilo. Až během následujících dvou dnů se zjistilo, co je špatně.

Mia někdy v průběhu třetího trimestru prodělala nitrolebeční krvácení. Vlastně je s podivem, že se dožila porodu. Okamžitě následoval transport do nemocnice do Brna, první operace mozku, druhá, třetí… V nemocnici jsme strávily dva a půl měsíce. Manžela za námi vozila rodina v pololehu, aby se mohl podívat na svou dceru a pochovat si ji.  

Náš příběh pokračoval dál i pro propuštění z nemocnice. Časté návštěvy specialistů, rehabilitace, raná péče, občas nějaký urgentní výlet do dětské nemocnice. Někdy to byl planý poplach, jindy Miu převážel z místní nemocnice do Brna vrtulník. Tehdy to skončilo čtvrtou operací na neurochirurgii během jednoho roku. Mezitím manžel absolvoval druhou operaci zad, rehabilitace a lázně. Nějak se mi do toho podařilo znovu otěhotnět a narodila se nám druhá dcerka Lilly.

Miušce je nyní necelých 6 let a její hlavní diagnózou je dětská mozková obrna. Dále má zavedený VP shunt, což je hadička, která jí z mozku odvádí nadbytečnou tekutinu a drží ji při životě. Má 2x operovanou kyčel, lehčí zrakovou vadu, středně těžké mentální postižení a těžké fyzické postižení, atypický autismus a epilepsii. Ani my s manželem na tom nejsme aktuálně nejlépe. Manžel je částečně invalidní, má deprese a potíže se spánkem. Na antidepresivech funguji i já. Náš největší motor je mladší dcera Lilly, už čtyřleté rodinné sluníčko. 

S Miou pravidelně cvičíme a hledáme neustále nové cesty k jejímu zlepšení. Takže když to jde, jezdíme na intenzivní pobyty, hipoterapie, osteopatii a fyzioterapie. S těmito výdaji nám pomáhají různé organizace. Na dodávku, kam se vejde rehabilitační kočárek a do budoucna i vozík, nám přispěl stát, my vybrali zbylé úspory a zbytek darovali prarodiče. Ale abychom mohli nějak normálně žít, měli i na hypotéku, elektřinu nebo běžný nákup v hypermarketu, to je další věc. Právě tady nám kryjí záda Dobří andělé a my jsme za to každý měsíc neskutečně vděční. O pomoc Dobrých andělů jsme požádali asi před rokem a půl, kdy už začalo jít do tuhého. Finanční podpora, kterou můžeme použít na to, co zrovna potřebujeme, je opravdu velká úleva.

Všem dárcům z celého srdce děkujeme! Nemocné děti totiž nepotřebují jen pomůcky, cvičení a vozíky, ale taky místo k životu (hypotéka), teplo v koupelně (elektřina), doplňky stravy a léky (lékárna) a mámu, co se z nervozity nezpotí u pokladny v supermarketu (Mia miluje mandarinky a čokoládu). Děkujeme, že jste.