Osmiletá Anička žije společně s maminkou Kateřinou, která je povoláním učitelka, tatínkem Cyrilem, živnostníkem, a sestřičkou Barborkou (*2013) v Ústí nad Labem. V lednu roku 2013 přivezli rodiče Aničku do nemocnice s podezřením na zápal plic. Na základě důkladných vyšetření ale Aničce byla nakonec zjištěna akutní leukémie – nejčastější onkologické onemocnění dětského věku, se kterou se ihned začala léčit v Masarykově nemocnici v Ústí na Labem.

Anička prodělala osmiměsíční léčbu chemoterapií. Měla velmi oslabenou imunitu a nemohla se stýkat se svými vrstevníky. Dodržovala přísnou nízkobakteriální stravu. Celkově však zvládala léčbu dobře a rodina tak mohla zůstat v blízké ústecké nemocnici. Od září 2013 do ledna 2015 absolvovala Anička udržovací léčbu. Denně brala chemoterapii v tabletách a další podpůrné léky, dvakrát týdně antibiotika. Jednou za čtrnáct dní docházela na kontrolu do hematologické poradny spojenou s odběrem krve.

Hned v začátcích léčby musela rodina upravit celý byt. Léčba leukémie s sebou nese oslabení imunitního systému, proto z blízkého okolí Aničky museli rodiče odstranit vše, co by mohlo zadržovat prach či plíseň. Nutností bylo vytvořit co nejsterilnější prostředí. Celková úprava znamenala vymalování všech pokojů a kompletní dezinfekci bytu, nebo například výměnu látkové sedačky. Květiny putovaly k babičce a Anička se musela rozloučit i se všemi svými plyšovými hračkami.

Dva měsíce po stanovení diagnózy, navzdory nepříznivým prognózám lékařů, paní Kateřina nečekaně otěhotněla: „Na Aničku jsme čekali velmi dlouho. Podařilo se mi otěhotnět až při čtvrtém pokusu umělého oplodnění. Lékaři nám řekli, že další miminko už mít nebudeme.“ Zpočátku měla paní Kateřina výčitky, obávala se, jak se zvládne starost o Aničku i miminko. V nejrizikovějším období akutní léčby ji v nemocnici zastoupila babička. „Barunka se narodila téměř čtyři měsíce po ukončení akutní léčby. A od první chvíle přinášela Aničce radost,“ popisuje maminka „neskutečně se na sestřičku těšila.“

O nadaci Dobrý anděl se rodina dozvěděla v nemocnici krátce po oznámení diagnózy od paní doktorky. Dobří andělé rodině Beňových pomáhají od února 2013. Finanční prostředky nejčastěji putovaly na nízkobakteriální stravu, která je nesmírně důležitá v období akutní léčby. Pacient smí konzumovat pouze vakuované potraviny, vše musí sníst maximálně do čtyř hodin od otevření obalu. Z ovoce a zeleniny Anička mohla jíst jen ty, které se dají oloupat. Finanční podpora plynula i na nákup prostředků, které byly nutné pro denní desinfekci.

Aničce moc chyběl kontakt s jejími vrstevníky. Každé setkání s nimi by ale bylo velmi rizikové z důvodu možné nákazy, byť jen obyčejnou chřipkou. „Paní doktorka nám řekla, že v zimě a venku je menší riziko a můžeme se potkávat téměř s kýmkoliv,“ vzpomíná tatínek, „a tak nás napadlo, že na zimním stadionu je zima stále.“ Aničku proto přihlásili do kroužku krasobruslení, do něhož mohla chodit i díky pomoci Dobrých andělů. „Z počátku jen tak ťapala po ledě, na trénink jsme jezdili v omezené míře. Ale byla mezi dětmi a byla neskutečně šťastná,“ dodávají rodiče.

V září 2016 nastoupila Anička do druhé třídy základní školy a její sestřička do mateřské školy. Na kontroly k lékaři dojíždí již jen jednou za dva měsíce, zato krasobruslení ji baví stále. Život rodiny se tak po dlouhé a náročně době vrací do starých kolejí.

Manželé svorně dodávají: „Rádi bychom z celého srdce poděkovali všem Dobrým andělům za všechny příspěvky. Moc jste nám pomohli překonat nejtěžší období našeho života. Moc si toho vážíme a je nádherné, že v dnešní době plné stresu a spěchu existují lidé jako Vy. Děkujeme.“

Staňte se
Dobrým andělem