Čtyřapůlletý Jiřík žije spolu se svými rodiči Janou a Jiřím v Nové vsi u Bakova. Krátce poté, co nastoupil mezi své vrstevníky do školky, mu lékaři diagnostikovali leukémii. O náročných začátcích léčby i vyhlídkách, které již před sebou mají dnes, vypráví jeho maminka Jana.

V září roku 2022 jsem po skončení rodičovské dovolené nastoupila do nového zaměstnání a Jiřík do školky. Toto však nemělo dlouhé trvání. V půlce října jsme si všimli, že má syn nateklá oční víčka. Navštívili jsme tedy pohotovost, kde jsme dostali antibiotické kapky s tím, že má zřejmě v očičkách zánět. Při následné kontrole u dětské lékařky a odběru krve, nám bylo sděleno, že má velmi nízké hodnoty hemoglobinu a byli jsme odesláni na podrobnější vyšetření do nemocnice v Mladé Boleslavi. Zde jsme rovnou zůstali i hospitalizováni.

Ten stejný den večer jsme byli kvůli špatnému krevnímu obrazu s Jiříkem převezeni do pražského Motola s podezřením na leukémii. Ještě v noci dostal syn první krevní transfuzi a další den mu byla odebrána kostní dřeň. Bohužel tento odběr potvrdil to, čeho jsme se nejvíce obávali – Jiřík trpí akutní lymfoblastickou leukémií. Ten den jako by se nám zhroutil svět. Člověk o této nemoci moc nevěděl, mimo toho, že se na ni umírá. Slova paní doktorky, že v současné době je velká naděje na vyléčení, nás alespoň trochu uklidnila.

Začátky léčby byly hodně těžké. Jiřík nechtěl polykat prášky, každý prášek znamenal hodinové přemlouvání a nakonec vše stejně vyzvracel. V těchto chvílích tu pro nás byly sestřičky motolské nemocnice, které dokázaly poskytnout obrovskou podporu.

Po třech týdnech hospitalizace jsme byli propuštěni domů. A následovala léčba dle předem stanového schématu. Samozřejmě se neobešla bez řady komplikací v podobě infekcí, při kterých jsme museli být hospitalizováni, či zánětů. Některé chemoterapie Jiřík snášel dobře, po jiných mu bylo špatně a byl celkově zesláblý. Byly i fáze léčby, kdy byl tak slabý, že se nepostavil na nožičky.

V srpnu 2023 jsme ukončili zhruba po 10 měsících intenzivní část léčby a až do letošního října máme naplánovánu léčbu udržovací, v rámci níž Jiřík každý den užívá chemoterapii v tabletkách. Imunitu má stále velmi oslabenou. Musíme být proto opatrní a izolovat ho od kolektivu. Vyleká nás i malé nachlazení.

Dny jsou nyní lepší i horší. Někdy je Jiřík ještě unavenější, jindy zase už dokáže pořádně zlobit a řádit. Program se snažím přizpůsobovat vesměs jemu, jeho náladě a celkovému rozpoložení. Vím, že jedině spolu dokážeme překonat celé toto nepříznivé období, které, doufáme, jednoho dne už úplně skončí a my budeme moci žít opět plnohodnotným životem, i když už asi nikdy nebude stejný.

Chtěli bychom všem Dobrým andělům poděkovat za jejich pomoc. Příspěvky, protože se zatím nemůžu vrátit do práce, využíváme na zajištění běžného chodu domácnosti, oblečení pro Jiříka, ale i knížek, hraček či věcí na tvoření, kterými se nejen snažím syna zabavit, ale i rozvíjet, vzhledem k tomu, že nemůže navštěvovat školku. Ještě jednou moc děkujeme.