0
0
0
Pomáhá nám vědomí toho, že na to nejsme sami – příběh Ellinky
Krátce po narození diagnostikovali lékaři pětileté Ellince z Kamýku nad Vltavou dětskou mozkovou obrnu. Od té doby je jediným cílem jejích rodičů Kateřiny a Jana posunout ji ve vývoji co nejdále. „Ellinka nechodí, pohybuje se přísuny a používá levou ruku, která je zasažená nejméně. Sebeobsluhu nezvládá, potřebuje celodenní asistenci,“ vysvětluje Kateřina. Díky velkému úsilí se podařilo dosáhnout toho, že se Ellinka s oporou postaví. „Čtyřikrát denně cvičí Vojtovu metodu, dojíždíme na rehabilitace a terapie, logopedii, grafomotoriku. Pravidelně navštěvujeme specialisty v oboru ortopedie a neurologie,“ dodává maminka.
Svou manželku doplňuje Jan: „Ze začátku jsme měli nastavený takový dvousměnný provoz. Kateřina pracovala ve dne a já večer. Ale před dvěma lety už to začalo být neúnosné, a tak jsme se rozhodli, že jeden z nás opustí zaměstnání. Volba padla na mě. Nyní vidíme, že jsme možná to rozhodnutí měli udělat už dříve.“
Ellinčino postižení se naštěstí nedotklo mentální stránky. Má velkou slovní zásobu, srozumitelnost je ale z důvodu motorické neobratnosti trochu horší. Letos v září nastoupila v doprovodu asistenta do běžné mateřské školy. „Ellinka miluje společnost dětí. Ráda zpívá, maluje a jezdí na koni v rámci hipoterapie. Nedávno jsme jí pořídili úžasnou asistenční fenku Rózu, se kterou si výborně rozumí. A především má velký sen, že jednoho dne bude chodit. S tím nám pomáhají Dobří andělé. Díky lidem jako jsou oni, má doma vybavenou tělocvičnu, kde denně cvičí. Jejich příspěvky využíváme také na intenzivní rehabilitační pobyty. Ellinka tak má naději, že se svému snu přiblíží,“ říká Jan a Kateřina za oba dodává: „Vědomí toho, že na to nejsme sami, je pro nás velikou psychickou oporou.“
0
0
0
