Před lety pomáhal Dobrý anděl jeho rodině. Teď chce Vítek pomoc poslat dál

Když byl Vítek Muselík malý, jeho tatínek onemocněl rakovinou. Do života celé rodiny tehdy vstoupil také Dobrý anděl. Vítek byl ještě dítě a mnohé z toho, co se kolem něj dělo, nedokázal vnímat ani pochopit. Dnes je mu sedmnáct let a na pomoc, kterou jeho rodina dostávala, se dívá úplně jinýma očima.

A právě proto se rozhodl udělat něco mimořádného.

„Dnes už chápu, jak důležitá taková pomoc je. Když jsem přemýšlel, s jakou organizací svůj první ultramaraton spojit, byla pro mě volba jasná. Beru to jako možnost alespoň částečně vrátit pomoc, kterou naše rodina od Dobrých andělů dostala,“ říká Vítek.

Sto kilometrů, které mají smysl

Vítek studuje na Biskupském gymnáziu v Brně a sport ho provází odmalička. Začínal s házenou, později přešel k florbalu a postupně objevil také běh. Po půlmaratonu a prvním maratonu přišla myšlenka posunout vlastní hranice ještě mnohem dál. Přihlásil se na svůj první stokilometrový ultramaraton.

Jenže čím víc o své velké sportovní výzvě přemýšlel, tím méně mu dávalo smysl běžet jen sám za sebe.

„Přišlo mi, že by byla škoda běžet tak velkou výzvu jen kvůli sobě,“ vysvětluje Vítek.

A tak vznikl projekt 100 km pro Dobrého anděla.

Na start závodu Baroko Ultra v Plasích se Vítek postaví 5. září přesně o půlnoci. Před sebou bude mít 100 kilometrů v terénu. Nebude na ně ale sám. Projekt připravuje společně se svými kamarády Martinem Kolmanem a Maxem Mayerem, kteří se k němu na jednotlivých úsecích připojí jako doprovodní běžci. Budou mu pomáhat držet tempo, ale především budou jeho fyzickou i psychickou oporou ve chvílích, kdy bude sil ubývat.

Nejde o peníze za každý kilometr

Vítek přitom nechce pořádat vlastní finanční sbírku ani vybírat peníze za svůj běh. Jeho přání je jiné: využít pozornost, kterou může stokilometrová výzva přitáhnout, a představit Dobrého anděla lidem, kteří ho třeba ještě neznají.

„Pokud si díky projektu někdo zjistí více informací o Dobrém andělovi nebo se rozhodne ho podpořit, sám se stát Dobrým andělem, budu mít pocit, že celý projekt splnil svůj smysl,“ říká Vítek.

Společně s kamarády proto svou cestu natáčejí. Po závodě chtějí vytvořit krátký dokument, který zachytí přípravu, zákulisí i samotných 100 kilometrů. Součástí má být také představení toho, jak Dobrý anděl pomáhá rodinám, do jejichž života zasáhlo vážné onemocnění.

Jejich cílem je zároveň inspirovat další mladé lidi. Ukázat, že sport nemusí být jen o osobních výkonech, časech a překonávání rekordů. Že svou energii, schopnosti a odhodlání můžeme využít také pro druhé.

Pomoc, která se po letech vrací

Na Vítkově příběhu je pro nás v Dobrém andělovi možná nejkrásnější právě to, jak se pomoc po letech vrací.

Před lety byl Vítek dítětem v rodině, které do života vstoupila rakovina a spolu s ní nejistota a starosti, jež vážné onemocnění přináší. Tehdy přišli na pomoc Dobří andělé.

Dnes stojí Vítek na druhé straně. Ne proto, že by zapomněl. Právě naopak.

Rozhodl se vzít něco, co je jeho vlastní, radost ze sportu, odhodlání a chuť překonávat své hranice, a proměnit to v příležitost připomenout pomoc, kterou kdysi dostala jeho rodina.

A za to chceme Vítkovi z celého srdce poděkovat. Stejně jako Martinovi a Maxovi, kteří se rozhodli vydat na tuhle cestu spolu s ním. Děkujeme, že svůj čas, energii a odhodlání věnují také Dobrému andělovi a rodinám, kterým pomáháme. A že ukazují, že pomoc druhým může mít mnoho podob.

Před Vítkem, Martinem a Maxem je 100 kilometrů. Budou bolet nohy, přijde únava a nejspíš i chvíle, kdy bude těžké udělat další krok. My jim budeme celou cestu držet palce.

A protože jsou v tom tentokrát s Dobrým andělem, posíláme s nimi na cestu ještě jednoho anděla navíc. Ať je provází až do cíle.

Děkujeme, kluci. Za každý kilometr, za každý krok, a především za to, že jste se rozhodli svou velkou výzvu proměnit v něco, co může pomáhat dál.

Protože tentokrát nejde jen o to, kam až Vítek doběhne. Jde také o to, kam až může díky jeho příběhu doběhnout pomoc.