Příběhy

4. 2. 2015

0

0

0

Adámkův příběh

Sedmiletý Adámek žije se svými rodiči a starší sestrou Nikolou (17) v obci Pátek u Poděbrad. Do první třídy nastupoval v říjnu roku 2013 s měsíčním zpožděním, v srpnu totiž dostal stafylokokovou infekci krve a musel být hospitalizován. Při další kontrole, kterou lékaři naplánovali, si však i s rodiči vyslechl mnohem horší diagnózu – akutní lymfoblastickou leukémii. A tak místo čtení, psaní, počítání a prvních školních kamarádství, absolvoval náročnou léčbu včetně chemoterapie. Nemocnice se pro něj stala na čas druhým domovem.

Rodina se rychle dostala do finanční tísně. Před onemocněním Adámka oba rodiče pracovali, platili hypotéku na menší domek a další běžné náklady. Pak se jim ze dne na den snížil příjem o téměř celý plat, protože maminka zůstala v nemocnici s Adámkem, a navíc se s léčbou objevilo mnoho nečekaných výdajů.

O DOBRÉM ANDĚLOVI se paní Hana, Adámkova maminka, dozvěděla krátce po hospitalizaci v nemocnici. Dobří andělé tak rodině již od začátku pomáhají hradit náklady spojené s dojížděním do nemocnice, doplatky léků a potřebných potravinových doplňků, nákup roušek i speciální nízkobakteriální stravy, která je nezbytnou součástí léčby.

Intenzivní fáze léčby trvala 9 měsíců, po tuto dobu byl Adámek častěji v nemocnici než doma. Pokud byl doma, musela rodina dodržovat přísné hygienické podmínky, neboť měl po prodělané léčbě narušenou imunitu. Kvůli možným bakteriím a plísním odstranili z domova nejrůznější „lapače prachu“, ale třeba i živé rostliny. Milovaný pejsek se musel na čas odstěhovat do garáže, uklízelo se i několikrát denně a desinfekce se stala běžným přípravkem. Když byla Nikola nemocná, raději se přesunula k babičce, aby Adámka neohrozila.

Po ukončení intenzivní fáze léčby se Adámek mohl přesunout do domácího prostředí. Do nemocnice nyní dojíždí na kontroly a chemoterapii bere v tabletkách. V září začal chodit do 2. třídy, i když tam zatím kvůli oslabené imunitě, a tudíž časté nemocnosti, hodně chybí. Adámkova léčba by měla být ukončena v říjnu 2015, což není nijak neobvyklé – léčba leukémie často trvá i více než 2 roky. I poté se ale bude muset hodně šetřit a dojíždět na pravidelné kontroly k lékařům.

Držíme mu palce!

Sdílet tento příspěvek

Odkaz byl zkopírován do schránky!

Přidat reakci

0

0

0

Příběhy