0
0
0
Absolvování všech terapií a rehabilitací je nesmírně náročné, ale dohromady přináší skvělé výsledky – příběh Kubíka
Manželé Aneta a Martin žijí společně se svým tříletým synem Kubíkem v Plzni. Těhotenství paní Anety probíhalo bez problémů. Ty nastaly až posledních pár dní před porodem, který museli nakonec lékaři uměle vyvolat. Vypadalo to, že nejhorší mají za sebou. Dva měsíce po narození se však Kubíkův vývoj začal opožďovat.
„Porod mi byl vyvolávaný čtrnáct dní před termínem kvůli tomu, že jsem měla preeklampsii, která je život ohrožujícím stavem pro matku i dítě. U porodu nastaly komplikace – byl velmi rychlý, Kubík měl omotanou pupečníkovou šňůru okolo krku a napil se plodové vody. Prvních pár hodin proto strávil na jednotce intenzivní péče,“ vzpomíná paní Aneta na nelehký příchod Kubíka na svět.
Po propuštění z nemocnice to vypadalo, že obtížné narození nezanechalo vážnější následky. Postupem času ale bylo patrné, že se Kubík ve vývoji opožďuje. „V tu chvíli jsem s ním začala velmi intenzivně cvičit. První rok Vojtovu metodu, které ale bohužel nepřinesla kýžené výsledky. Přešli jsme tedy na Bobath koncept a Kubík, kterému lékaři mezitím diagnostikovali dětskou mozkovou obrnu, se začal konečně posouvat,“ vypráví maminka.
Pro děti s dětskou mozkovou obrnou je nesmírně důležité, aby se co nejvíce dovedností naučily v prvních 5 letech života. Proto se Kubíkovi snaží rodiče dopřát maximum terapií a rehabilitací. „V roce a půl jsme byli s Kubou poprvé v lázních a od té doby jezdíme na intenzivní rehabilitace pravidelně. Na letošní rok máme naplánováno 5 čtrnáctidenních neurorehabilitačních pobytů. Mimo to každý týden jezdíme na ergoterapii, hipoterapii, fyzioterapii a speciální pedagogiku a cvičíme intenzivně i doma. K tomu absolvujeme jednou měsíčně logopedii, akupunkturu a další. Vše je nesmírně časově i finančně nákladné, ale dohromady to přináší skvělé výsledky,“ popisuje paní Aneta.
Před dvěma lety diagnostikovali lékaři Kubíkovi ještě diabetes mellitus – cukrovku – prvního typu. „Od té doby má Kubík inzulinovou pumpu, pomocí níž je mu v průběhu dne dodáván inzulin, který si jeho tělo neumí vytvořit. Každé jídlo je zapotřebí vážit, počítat sacharidy a upravovat podle toho správné množství inzulinu,“ vypočítává paní Aneta s tím, že je ale šťastná, že i přes to všechno je Kubík nesmírně zvídané a usměvavé dítě. „I když stále ještě nechodí, naučil se jezdit na tříkolce. Krásně leze, stojí s oporou a obchází nábytek. Zatím ale nemluví a neobslouží se, postupně na tom pracujeme,“ dodává s úsměvem.
Protože Kubíkovi pomáhají intenzivní rehabilitace, které jsou velmi drahé a nejsou hrazené ze zdravotního pojištění, šetří na ně rodina z příspěvků Dobrých andělů. „Dobrým andělům jsme nesmírně vděční, protože dohánění opožděného vývoje dítěte je věc náročná v mnoha ohledech, velmi pak po finanční stránce. Cena intenzivních rehabilitací se pohybuje v řádech desetitisíců, a když jich potřebujeme absolvovat více, statisíců. Velice si proto vážíme jejich pomoci, moc pro nás znamená. Pomáhají nám držet nastolené tempo, za což velmi děkujeme,“ říká s vděčností paní Aneta.
0
0
0
