0
0
0
Nevěděli jsme, co se může stát za den, za hodinu… Příběh Míšovy rodiny
Nejdříve se zdálo, že se jedná o běžnou virózu. Horečky a občasná bolest nohou. Z odběru krve však lékaři osmiletému Míšovi nakonec před dvěma lety diagnostikovali nejčastější onkologické onemocnění dětského věku – akutní leukémii. „Ze dne na den se nám změnil život. Když jsme se dozvěděli o synově nemoci, byl to velký šok pro nás i naše blízké,“ vzpomíná na tu dobu Míšova maminka Pavlína.
První rok léčby stráví v naprosté většině jeden z rodičů se svým dítětem v nemocnici. Nejinak tomu bylo i v tomto případě. Paní Pavlína s Míšou nastoupila na hospitalizaci a doma zůstal její manžel Ladislav se starším synem, dvanáctiletým Lukášem. Ladislav pracuje jako řidič kamionu a ne vždy bylo možné, aby si vzal volno ze zaměstnání. S hlídáním Lukáše tak museli pomáhat i členové širší rodiny.
Míšova léčba nebyla jednoduchá. Po sérii chemoterapií, kterou provázela veliká únava a nevolnosti, byl Míšovi naordinován speciální režim a nízkobakteriální strava. Bylo nutné dodržovat i přísné hygienické podmínky. „Míša nosil roušky, nesměl do kolektivu, z domova jsme odstranili různé lapače prachu, často uklízeli s dezinfekčními přípravky,“ popisuje pan Ladislav.
Po devíti měsících intenzivní léčby se režim zvolnil. Místo pravidelných hospitalizací už Míša jezdil jen na pravidelné kontroly a chemoterapii dostával v tabletkách. „Nyní cítíme, že se můžeme trochu nadechnout, i když se stále bojíme,“ přiznává Pavlína a dodává: „První rok léčby byl nejhorší, jakmile se objevila horečka, hned jsme jeli do nemocnice. Nic jsme neplánovali, nevěděli jsme, co se může stát za den, za hodinu…“ Míšova léčba by měla být ukončena v nejbližších měsících. Stále se však potýká s únavou a bolestmi zad a nohou. Do školy už nyní dochází každý den, jen z tělocviku je zatím omluven. Kvůli velmi oslabené imunitě se ale potýká s častou nemocností. Paní Pavlína se proto do zaměstnání zatím vrátila pouze na částečný úvazek.
Dobří andělé rodině pomáhají již od začátku léčby. Jejich příspěvky rodina nejčastěji využívala na nákup dezinfekčních přípravků, speciální stravy, ale i zajištění běžného chodu domácnosti. „Moc si vážíme pomoci a podpory všech lidí. I my se snažíme pomáhat, sice malou částkou, ale i to málo určitě pomůže zase jinde. Užíváme si každého dne naplno se svými dětmi, v tom nás ta Míšova nemoc nějakým způsobem posunula dál,“ končí své vyprávění manželé.
Děkujeme, že pomáháte!
Ještě nejste Dobrým andělem? Stačí se zaregistrovat a začít pomáhat. Děkujeme!
0
0
0
