0
0
0
Rozhodla jsem se nemoci čelit. Chci tady být pro své děti – příběh paní Barbory
Namísto klidného léta si v srpnu 2023 zažila paní Barbora z Horní Suché na Karvinsku těžké chvíle, lékaři jí diagnostikovali rakovinu prsu. Jaké byly v tu chvíli myšlenky a pocity maminky dvou dětí a do té doby aktivní ženy? To vše nám paní Barbora vylíčila ve svém vyprávění.
Považuji se za silnou ženu jak po psychické stránce, tak i fyzické. Jsem pozitivní člověk. Mám krásný život, dvě zdravé děti a nejlepšího manžela na světě. Skvělou rodinu, která vždy drží při sobě. V červenci 2023 jsem si ale nahmatala velkou tvrdou bouli v prsu. Říkala jsem si, že to nic není, že je to jen zduřelá žláza po antibiotikách, že to bude v pořádku…
Ihned jsem navštívila mamologickou poradnu a začal kolotoč vyšetření, odběry, kontroly… Po sdělení diagnózy rakoviny přišel šok. Moje první myšlenka byla: „Nechci zemřít, jsem máma!“ Hlavou se mi honilo milion myšlenek a tisíce dotazů, na které jsem neznala a dodnes neznám odpovědi. Chtělo to všechno čas.
Mami, neumřeš mi?
Za nejhorší jsem považovala, a dodnes považuji, sdělit tuto skutečnost svým dětem, ještě jsou malé. Karolínka letos oslaví 10. narozeniny a Ríšovi je sedm let. Jak budou reagovat? Jak jim to mám vysvětlit? Nikdo, kdo se v této situaci neocitl, nemůže chápat, co všechno se s člověkem nejen po fyzické, ale hlavně psychické stránce děje. V hlavě mi den co den straší Karolínčina otázka: „Mami, neumřeš mi?“ Neumřu, budu bojovat a vyhraju.
Po přijetí diagnózy, kterému předcházely týdny proslzených dnů a nocí, jsem se rozhodla nemoci čelit. Postavit se na nohy a začít bojovat. Proč? Protože jsem mladá žena, která má ráda život, má skvělou rodinu a blízké přátelé, kteří jsou jí oporou. A hlavně pro své děti. Chci tady být, až půjdou na střední a vysokou školu, až budou chtít založit svou vlastní rodinu. Chci tady pro ně být a podporovat je tak, jak má rodina a mí rodiče podporují mě. To bylo a je takové moje motto. Je to pohon, který mě táhne stále kupředu.
Mám za sebou operaci, 16 chemoterapií a radioterapii. Nyní dostávám další dávky chemoterapie formou tablet. Rok a půl léčby a ještě nejsem u konce. Byly psychicky náročné dny, byly i krásné dny. Čeká mě ještě dalších několik měsíců léčby, ale nevzdávám se a den za dnem jsem silnější a přesvědčená, že vyhrávám. A to je pro mou psychiku nejdůležitější.
S Dobrými anděly je to mnohem snazší
Příspěvky Dobrých andělů využívám na léčbu, nákup podpůrných produktů, vitamínů a na úhradu pohonných hmot pro dojíždění do nemocnice. Využívám je i na zajištění základního chodu domácnosti a kroužky, které mé děti navštěvují. Snažím se své rodině dopřát plnohodnotný život, jaký měla před mou diagnózou.
Chtěla bych z celého srdce poděkovat všem Dobrým andělům za podporu, kterou všem dodáváte. Není to lehké, jednou jste nahoře a cítíte se dobře a pak spadnete na dno, ale musíte bojovat a neztrácet naději. A s vámi, Dobrými anděly, je to mnohem snazší.
0
0
0
